Jsem žena = chovám se jako žena. Opravdu?
To, že nějak vypadám, nějak se chovám, to ještě nemusí nic znamenat. Co cítím? Co vnímám? Co vyzařuju navenek? Vyzařuju opravdu ženskost, která je přirozená? Víme, co to vlastně znamená ... vyzařovat ženskost? Již mnohokrát jsem se přesvědčila o tom, že nevíme. A o umývání nádobí nebo perfektním make-upu to skutečně není. :-)
"Jsem krásná, vzdělaná a úspěšná. Mám rodinu, ve které všechno skvěle funguje. Mám to pod kontrolou a nepotřebuji nic řešit. V pracovní oblasti jsem to dotáhla daleko. Ve firmě jsem si vybudovala pozici, mám pod sebou desítky lidí, mám slušný plat a jsem si jistá, že si vždy umím poradit a dokážu se o sebe postarat." hodnotí často žena svůj život.
"A ženství? Ano, to v sobě podporuji. Pečuji sebe - chodím pravidelně na kosmetiku, ke kadeřníkovi, do fitka, líčím a oblékám se reprezentativně. Taky vařím, starám se o rodinu a vychovávám děti. To přece ženy dělají, ne?" pokračuje žena.
"To je úžasné", říkám já. "A co dělá Váš muž?" ptám se této sebevědomé ženy.
"Muž? No ..... ten ...... no ten to přece dělá taky .... se mnou!" získávám vcelku rozpačitou odpověď ženy, která ještě před chvílí byla plná sebevědomí.
"To je také úžasné, že jste tak sladěni a takto úžasně Vám to klape," dodávám zase já. "Tak co pro Vás můžu udělat?"
"Nevím si rady se svojí dcerou. Nevnímá mě, je divná. Snažím se s ní mluvit, ale ona mi nic neřekne. Má obrovské výkyvy nálad. Nechce se učit. Všechno neguje. Hrozně se maluje. Chodí v černém oblečení - širokých kalhotách a mikině s kapucí. Dokonce se i pořezala na rukách a řekla, že se jí tím ulevilo. ... Je zralá na psychiatra! "
Moje otázka zní: "A co by jste od ní chtěla?" ... "No ... aby se chovala jako holka. Žena. Mladá slečna. Prostě normálně!" zněla odpověď.
"Hmmm ..... a co to pro vás znamená ....chovat se normálně a jako žena?"
..... mohla bych tento dialog popisovat dále a dále, ale prozradím Vám všeobecný závěr ... dívka je tlačena matkou někam, kam nechce. A především, matka ani neví, kam dívku tlačí, protože sama se jako žena nechová. Nezná to. Sama se to neměla od koho naučit, protože byla vychovávaná despotickým otcem zaměřeným na výkon. Je zvyklá řídit lidi a mít všechno pod kontrolou. Její muž spíš supluje ženu, protože ona je nevědomky v muži ... Ale není sama. My ženy většinou vůbec nevíme, co to je, chovat se žensky. Natož pak ještě poznat, jestli se chováme zrale nebo nezrale.
Tak tady je moje nabídka, jaká může být žena, JAKÁ JE ŽENSKÁ ENERGIE (ve své zralé podobě):
- Něžná - pohladí, políbí, pečuje
- Pasivní - následuje, nechá se vést (jako při tanci), čeká na podnět (jako když vajíčko čeká na spermii)
- Mlčenlivá - ona ví z hloubi své moudrosti, nemusí argumentovat a vysvětlovat
- Vodní - bezbřehá, rozteklá, hluboká, nepředvídatená, přizpůsobuje se okolí
- Chladná - potřebuje postupně zahřívat ohnivým mužstvím
- Pomalá - jako vajíčko, které je posunováno do dělohy
- Klidná - trpělivá,
- Spolupracující, podporující - stmeluje rodinu, komunitu
- Kolísavá - měnící se v cyklech
- Zaměřená na proces - všechno má svůj čas (i na miminko trpělivě čeká 9 měsíců)
- Začínající na okrajích, směřující dovnitř, přijímající - přijímá muže do svého těla fyzicky i energeticky
- Vyživující - dělá z domu domov, ze skupiny lidí rodinu, je-li šťastá, jsou šťastni všichni okolo ní
- Intuitivní - vedená vnitřní moudrostí, myslící a cítící srdcem
- Lunární - propojená s cyklem měsíce - 28 dní
- Zaměřená na celé tělo - vědomá sebe, má citlivé a sexuálně vzrušivé celé tělo
Podotýkám, že všichni k životu potřebujeme energie obě, mužskou i ženskou, ale jedna z nich převažuje. Bez mužské energie by žena nejen nevstal z postele, ale dokonce by ani nepřežila. Nikdo by nepřežil. Dokonce by se ani nenarodil, protože především porod, je nádhernou ukázkou obrovské síly mužské energie uvnitř ženského těla.
Naše společnost se v posledních letech ocitá v chaosu, kdy nevíme kdo jsme. No ... my dospělí to už většinou víme. Ale co děti a teenageři? Kam se vytratila polarita mezi mužem a ženou? Všichni jsme všechno? Opravdu? Neplynou psychické problémy dětí mimo jiné také z toho, že neví, kdo je máma a kdo je táta (babička a dědeček)? Kdo skutečně v jejich rodině "nosí kalhoty"? Koho mají mít jako svůj vzor? Podle koho si budou jednou vybírat svého životního partnera? ...
Člověk je tím, v jaké tělesné schránce se narodil. Pokud se s tím neztotožňuje, pak si zaslouží naši pozornost, soucit a především otázku PROČ ... co se stalo této bytosti, že ztratila vědomí o své identitě? Narodit se ve špatném těle NELZE! Ale o tom také někdy jindy.
Začněme nyní všichni u sebe. Zamýšlejme se nad tím, jak se chováme a co cítíme v různých životních situacích. Např. Nejsme pasivní až příliš? Nejsme pasivní tam, kde to není vhodné? Nezaměňujeme pasivitu za lenost? ... Těžké, vím.
Ženy ... zkuste vnímat svoji ženskou energii, kterou v sobě všechny máte a naučte se ji vědomě používat, když budete vedle svých partnerů a dětí. Ustupte z řídící role a udělejte prostor svým mužům. Budete šťastnější, krásnější, naplněnější a zdravější.
Vlaďka Pazderová